Seminář zahájil Tomáš Kopta (Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Brno). Zařadil pojem funkční biodiverzita do širšího rámce biodiverzity jako takové a dále pojmenoval a popsal funkční skupiny, které by měly být schopné podporovat, udržovat a vylepšovat specifické ekologické (ekosystémové) služby – jak upřesnil – podpůrné, zásobovací, regulační a kulturní. Funkční skupiny (rostlinné i živočišné druhy) představují primární producenti (vegetace), poskytovatelé služeb (zprostředkování živin rostlinám) a primární a sekundární regulátoři (predátoři, opylovači atd.). Následovaly informace týkající se současné situace využívání funkční biodiverzity v zemědělství – „Monokultury se pro škůdce stávají „více viditelnými“ než kultury smíšené“, na druhé straně byly zmíněny možnosti využití smíšených kultur (v současné době především v tropických oblastech). Posledním pojmem úvodní přednášky byly indikátory diverzity v zemědělství.
Tomáš Kopta přednesl i druhou přednášku prvního dne semináře na téma Kvetoucí rostliny jako útočiště užitečných organizmů. V souvislosti s ekologickou infrastrukturou farmy zdůraznil nutnost komplexnosti krajiny, dostatečnou přítomnost „polo-přirozených“ krajinných prvků (ekologických kompenzačních ploch) a optimum jejich rozlohy 15% obhospodařované zemědělské půdy (minimum 5%); včetně významu jejich kvality a rozmístění. Tyto plochy poskytují přirozeným nepřátelům potravu v době, kdy na poli ještě není dostatek potravy, rozmístění pomáhá rychlejšímu rozvoji jejich populací. Následoval přehled konkrétních užitečných organismů – mšicomaři, zlatoočka, pestřenky, slunéčka, lumci, dravé ploštice a další; a možností jejich podpory – vyloučení insekticidů, budování a udržování agroekosystémové biodiverzity. Závěr přednášky byl věnovaný výsledkům výzkumu zaměřeného na testování nejrůznějších možností využití květnatých pásů v porostech zeleniny.
Prevence chorob rostlin v agroekosystémech bylo téma přednášky Evženie Prokinové (Česká zemědělská univerzity, Praha). Jejím úvodem byla citace z Metodického pokynu č. 2/2012 Ministerstva zemědělství písm. g) – „prevence chorob způsobených škůdci, chorobami a plevely je založena především na ochraně přirozenými nepřáteli, volbě druhů a odrůd, na střídání plodin, pěstitelských postupech a termálních procesech“. Po vyložení pojmů patogen (včetně rozdělení patogenů podle způsobu jejich výživy) a choroba se paní docentka věnovala zdrojům primární infekce, významu kvality – včetně zdravotního stavu – osiva a sadby, významu střídání plodin. V návaznosti pak byli představeni původci chorob (patogeny) rostlin přenosní osivem resp. sadbou a popsán jejich vliv na zdravotní stav pěstovaných rostlin; a dále důsledky napadení rostlin pro kvalitu sklizeného produktu. Následovaly metody ochrany rostlin – nepřímé (agrotechnické, organizační, šlechtění na odolnost) a přímé (mechanické, fyzikální, biologické). Z odhadu významu jednotlivých ochranných opatření vyplynulo, že největší podíl mají preventivní opatření, následuje kvalita osiva a na třetím místě je ošetření osiva před výsevem. Druhá část přednášky pak byla věnována popisu jednotlivých chorob obilnin – popsány příznaky, základní prevence a pravděpodobnost výskytu v podmínkách ekologického hospodaření.
Přednášku, na které se podíleli Marek Seidenglanz, Igor Huňady a Vojta Hlavjenka z AGRITEC Šumperk – Vztahy mezi škodlivými a užitečnými druhy v luskovinoobilných směskách; Srovnání stability monokultur a směsek – přednesl Marek Seidenglanz. Výzkum se zabýval nejzávažnějším škůdcem hrachu, kyjatkou hrachovou – jejím vlivem na výnos (přímý a nepřímý – přenos nebezpečných virů) a opatřeními na omezení jejího výskytu, a tedy snížení a poškození sklizně. Jako predátoři kyjatky byli jmenováni - pestřenky, mšicomaři, entomopatogenní houby. Srovnávány byly vývoje kolonií kyjatky v monokulturách hrachu (s insekticidem a bez insekticidu) a v luskoobilných směskách (LOS), rovnoměrnost/ nerovnoměrnost jejich vývoje, jejich prostorová vyrovnanost; časová a prostorová asociace mezi distribucí mšic a jejich přirozených nepřátel v LOS. Výsledek výzkumu - pěstování hrachu ve směskách (40-60% hrachu/ 60-40% jarní obilnina) je výrazně méně rizikové z hlediska možného poškození kyjatkou hrachovou i virózami. To ale neplatí jednoznačně, pokud jde o další hmyzí škůdce (listopasi, obaleč hrachový, zrnokazi hrachový).
Petr Janát Dolista, Akademie Tabor, Praha se závěrem prvního dne věnoval Vztahům na orné půdě pohledem biodynamického zemědělství. Jeho příspěvek by bylo možno uvést citací z Bioinstitutem připravovaného vydání publikace Základy půdní úrodnosti, FiBL 2012. V mnoha oblastech cítíme, že jednoduché uvažování ve stylu „příčina-následek“ není schopné postihnout skutečnost živého světa. Je proto na čase – a je to důležitější než kdykoli dříve – abychom půdu chápali jako komplexní organismus a ne jako jednoduchý chemickomechanický model. Thomas Fisel, vedoucí poradenské organizace Bioland-Beratung Pan Dolista seznámil posluchače semináře s principy biodynamického hospodaření, jak je v roce 1924 přednesl Rudolf Steiner na přání zemědělců během 8 přednášek v dnes polské Kobierzyci. Ke statku – který je pojímán jako organismus – patří orná půda, travní porosty, květnaté pásy; hospodářská zvířata včetně krav chovaných pro mléko. Ve vztahu k půdě zmínil zejména nutnost podpory její úrodnosti i vitality rostlin použitím homeopatických preparátů aplikovaných přímo na půdu, rostliny nebo kompost. Hovořil rovněž o významu žížal (popsaném již Charlesem Darwinem).
Druhý den byl seminář věnován přednášce Romana Pavely z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha – Ruzyně - Botanické pesticidy – staronová alternativa ochrany rostlin. Po úvodní části věnované historii ochrany rostlin v průběhu tisíciletého zemědělského hospodaření člověka – od nejrůznějších rostlinných prostředků – přes chemické látky (DDT a další látky) včetně jejich negativního vlivu na zdraví člověka i celého agroekosystému, přešel přednášející k požadavku hledání nových směrů ochrany rostlin a zemědělských produktů. Představil botanické pesticidy jako jednu z možností, a to první, druhé a třetí generace – jejich zdroj, složení, mechanismus účinku; výrobce v České republice. Na závěr semináře představili zástupci tří společností zabývajících se biologickou ochranou rostlin produkty svých firem – Neudorf, Biocont Laboratory, Brno a Agritec, Šumperk.
